Masivní dřevo je živý materiál, který i po zpracování reaguje na změny vlhkosti a teploty. Praskliny, které se na něm objevují, proto nelze automaticky považovat za výrobní vadu. Záleží na tom, kde vznikly, jak jsou hluboké a zda ohrožují konstrukci nábytku. Zákazníci často panikaří, když si po pár měsících všimnou trhliny na povrchu desky, přitom jde mnohdy o zcela běžný projev sesychání. Rozhodující je posoudit situaci s chladnou hlavou a znát rozdíl mezi kosmetickou změnou a skutečným poškozením.

Nejčastěji se řeší prasklina na čele masivní desky, tedy na boční hraně, kde jsou vidět letokruhy. Právě tudy dřevo uvolňuje vnitřní pnutí nejrychleji. Pokud trhlina vznikla pozvolna, má hladké okraje a nešíří se dál, jde téměř jistě o přirozený pohyb materiálu. Vlhkost v místnosti kolísá a dřevo se roztahuje a smršťuje. Čelo desky je přitom nejzranitelnější, protože je zde odkrytý řez a ochranný nátěr bývá slabší. Řešením je čelo pravidelně ošetřovat olejem nebo voskem a udržovat stabilní vlhkost.

O skutečné vadě mluvíme ve chvíli, kdy prasklina vznikla náhle, je široká, hluboká nebo se větví do stran. Stejně tak je varovným signálem, pokud se objeví v místě lepeného spoje nebo v nosné části konstrukce. Taková trhlina už může snižovat pevnost a je nutné ji reklamovat. Výrobce by měl posoudit, zda pochybil při sušení dřeva, nebo zda šlo o nevhodné podmínky v interiéru. Rozdíl mezi přirozeným jevem a vadou tedy není v samotné existenci praskliny, ale v její příčině, rozsahu a dopadu na funkčnost.

Před koupí masivního nábytku se vyplatí zjistit, jak byl materiál ošetřen a jaká vlhkost se doporučuje v místnosti udržovat. Výrobci kvalitního nábytku obvykle přiznávají, že k menším prasklinám časem dojde, a proto poskytují návod na údržbu. Pokud se trhlina objeví, nepanikařte a nejprve ji zdokumentujte. Teprve potom se rozhodujte, zda jde o běžné stárnutí, nebo o důvod k reklamaci.