Stará komoda po babičce má často pevnou konstrukci, ale její povrch nese stopy desítek let používání. Než se pustíte do jakékoli dekorativní úpravy, je nutné věnovat maximum času přípravě. Právě ta rozhoduje o tom, zda výsledný dekor bude držet roky, nebo se začne odlupovat během několika týdnů. Dvířka jsou nejvíce namáhanou částí nábytku, protože je dennodenně otevíráme a zavíráme, takže jejich povrch musí být dokonale čistý, odmaštěný a zbavený všech starých nátěrů, které by bránily přilnavosti.

Prvním krokem je demontáž dvířek z korpusu komody. Sundejte je i s panty, abyste s nimi mohli pracovat na stole nebo na ponku. Odstraňte veškeré kování, kliky, zámky a ozdobné prvky. Poté povrch důkladně omyjte od mastnoty a nečistot. Na staré laky použijte brusný papír se zrnitostí kolem 120, na jemnější úpravy pak 180 až 240. Brousit je třeba vždy po směru vláken dřeva, u dýhy velmi opatrně, abyste ji neprobrusili. Pokud narazíte na hlubší rýhy nebo praskliny, vyplňte je tmelem na dřevo a po vytvrzení přebruste do roviny.

Po broušení následuje důkladné odstranění prachu. Nejprve povrch vysajte, poté otřete vlhkým hadříkem a nechte uschnout. Někdy je vhodné použít i odmašťovač, zejména pokud byla dvířka v blízkosti kuchyně nebo v zakouřeném prostředí. Právě v této fázi se vyplatí zjistit si dopředu, jak správně postupovat při samotné aplikaci dekoru, abyste předešli tvorbě bublin a vrásek. Osvědčené rady najdete v článku o ubrouskové technice na dvířkách, kde je krok za krokem popsáno, jak list nalepit bez bublin. Díky tomu budete vědět, jaký podklad je pro danou techniku ideální a čemu se naopak vyhnout.

Jakmile je povrch suchý a hladký, můžete přistoupit k penetraci nebo základnímu nátěru. Ten zajistí lepší přilnavost dekoru a sjednotí barvu podkladu. Mezi jednotlivými vrstvami vždy lehce přebruste jemným papírem a znovu odprašte. Teprve poté je dvířka možné osadit zpět na komodu a pokračovat v samotné dekoraci. Trpělivá příprava se vyplatí – výsledek bude vypadat profesionálně a vydrží i každodenní používání.