Dřevo je živý materiál. I po letech schnutí a opracování reaguje na vlhkost vzduchu, mění své rozměry a někdy se v něm objeví prasklina. U masivního nábytku se s tím setká každý, kdo ho má doma delší dobu. Otázka ale není, zda prasklina vznikne, nýbrž jestli jde o přirozený projev materiálu, nebo o známku vady, kterou by měl řešit výrobce.

Přirozený pohyb dřeva se projevuje pozvolna. V zimě, kdy topíme a vzduch je suchý, dřevo ztrácí vlhkost a mírně se smršťuje. V létě naopak přijímá vlhkost ze vzduchu a roztahuje se. Pokud se na čele masivní desky objeví tenká prasklinka, která se v průběhu roku mírně otevírá a zase zavírá, jde téměř vždy o přirozené chování. Taková prasklina obvykle neprochází celou tloušťkou, nemá ostré hrany a nešíří se dál. Řeší se jednoduše – stačí udržovat stabilní vlhkost v místnosti. Podrobněji se tomu věnuje článek o tom, jak rozeznat prasklinu na čele masivní desky, kde najdete i praktické rady, co s ní dělat.

Naproti tomu vada má jiné znaky. Prasklina, která vznikne během výroby nebo krátce po dodání, bývá hluboká, ostrá a často se táhne od čela hluboko do hmoty desky. Může se objevit i v místech, kde dřevo nebylo dostatečně vysušené, nebo tam, kde došlo k špatnému lepení. Taková prasklina se sama nezavře, naopak se může rozšiřovat. Pokud se objeví do půl roku od koupě a její okraje jsou ostré, je namístě reklamace. Výrobce by měl posoudit, zda jde o vadu materiálu, nebo o přirozený pohyb, který je u masivu běžný.

Rozlišit oba případy není vždy snadné. Pomáhá sledovat, kdy prasklina vznikla, jak se mění v čase a jak vypadá okolí. Přirozená prasklina bývá jemná, bez ostrých hran, a v období vyšší vlhkosti se zmenšuje. Vadná prasklina zůstává stejná nebo se zvětšuje, často i bez ohledu na roční období. U masivního nábytku je proto důležité nepanikařit při prvním náznaku a zároveň nenechat vadu bez povšimnutí. Kvalitní výrobce vždy vysvětlí, co je ještě v normě a co už je na reklamaci.