Ruční broušení dýhy vypadá jednoduše, dokud se poprvé nepřiblížíte k hraně a nepropadnete se skrz tenkou vrstvu. Dýha má tloušťku často jen 0,6 mm, takže jeden neopatrný tah smirkem znamená průsvit nebo rovnou díru. Cílem není zbrousit co nejvíc, ale srovnat povrch bez zásahu do hrany. Začátečník nejčastěji chybuje v tom, že tlačí na smirek příliš a pohybuje jím pořád stejným směrem. Smirek se pak zanese a přestane brousit, vy ale tlačíte dál a hrana mizí.

Začněte zrnitostí 180 a teprve později přejděte na 240. Nižší zrnitost (například 120) patří na hrubé srovnání, ne na dýhu. Smirek držte v ruce nebo na měkkém bločku, nikdy na tvrdém dřevu – tvrdý blok vytváří tlak do hrany a dýha se ohne nebo prolomí. Pracujte křížovým pohybem: nejdřív šikmo k vláknům, pak po vláknech. Tlak vyvíjejte dlaní na plochu, ne prsty na okraj. Právě okraj je místo, kde se nejčastěji objeví probroušená dýha na hraně, a to i při zdánlivě neškodném přejezdu.

Když se dostanete k hraně, změňte úhel. Smirek veďte tak, aby podložka přesahovala hranu jen minimálně, nebo použijte podpěru z MDF přesně v rovině plochy. Tím se tlak rozloží a hrana zůstane ostrá. Po každých několika tazích smirek vyklepejte nebo vyfoukejte – zanesený smirek klouže a nutí vás tlačit víc. Mezi jednotlivými zrnitostmi povrch otřete vlhkým hadrem a nechte uschnout. Zvednutá vlákna pak odstraníte jemným smirkem 320 nebo 400, ale jen lehce, bez tlaku do hrany.

Pokud už se dýha na hraně prodře, nepanikařte. Malý průsvit se dá zakrýt tónovaným voskem nebo retušovací barvou ve stejném odstínu. Větší poškození vyžaduje vložení nového pásku dýhy a jeho zarovnání. Prevence je ale vždy jednodušší: ostrý smirek, měkká podložka, mírný tlak a vědomí, že hrana je nejzranitelnější místo celé plochy. Kdo to pochopí, tomu ruční broušení vydrží roky bez zbytečných oprav.